Přitlapkovat se
Kočičí deníčky
Stránka 46 z 14312. ledna 2008 | Autor: Micínek Jelínek
Jsem prý babochlap
Říká to o mě Lukášek. Kdo to je? Babiččin a dědův vnuk, který se si mnou hraje, když přijde k nám. Takže asi jako bratranec. Naoko a na první pohled jsem kočíčák všech kočičáků, který roztrhá na cucky i čerta. Myslím si, že se mě musí bát všichni, kteří mě uvidí. Jenže to si myslím pouze já. Protože kdo mě uvidí, tak začne šišlat a povídat o tom, jaký jsem to krásný kocourek (napsala mně to nedávno i Floppynka, do které jsem se zamiloval. Píšeme si, posílá mně svoje videa. Panečku a jémináčku, to je ale kočičí princezna. Podívejte se na její fotoalbum, nebo si přečtěte její Deníček. Tak hezky já psát neumím).
Proč babochlap? Jsem panelákový kocouř, který nebyl dál než na sedmém poschodí. ...11. ledna 2008 | Autor: Floppy
Voda, vosy a jiná nebezpečenstva
Nedávno jsem Micínkovi poslala video, jak se cákám ve dřezu. Při každé možné příležitosti si tam hupsnu, hraju si s vodičkou a zkoumám, kam to mizí ...
Micínek mi na to napsal dopis přímo strašidelný:
"Jejdanenku, jéminkote a ámen cma, jak říká děda.
Ty moje kočičenko Floppy, tys mě ale dala! Jakmile jsem uviděl, v čem se to cákáš, tak jsem utekl pod sedačku. Ty si hraješ s vodou? A s tak velkou? Já jak uvidím krapínek vody mimo misku, tak se otřepu a pádím móóóc daleko. Já vodu nesnáším. Nevím proč. Asi mě chtěli původně utopit, než mě dali do Zverimexu.
Už jsem ti psal, jak jsem si zlomil tlapku. Musím Ti ještě napsat, co se mně taky tuhle nestalo: Bylo to dlouho před tou zlomenou ...11. ledna 2008 | Autor: Floppy
Tak jsem dostala další dopisek...
... samozřejmě od Micínka.
To bylo radosti! Je to opravdu velice zajímavý kocouř se zajímavou minulostí. Nu, posuďte sami:
"Ahoj Floppynko!
Tak jsem přemýšlel, jak jsi přišla ke svému jménu. Děda říkal něco o floppy disku, co taky leze do počítače jako my dva (vím já, co to je, i když mě to neustále vtlouká do hlavy?). Já z kočičí školky vím, že flop je něco jako se vrhnout, popřípadě skočit něco flopem. To já skáču rovnýma nohama přímo na věc. Tak nevím.
A víš ty, kočenko, jak jsem ke svému jménu přišel já? Jeminkote, promiň jestli jsem to už psal. To víš. Žiju s dědou a ta jeho zapomětlivost se přenáší i na mě. Pořád něco mele o nějakým Hamrovi, ale toho neznám.
Tak to mě jednou s ...10. ledna 2008 | Autor: Floppy
Dopis pro Floppynku
Milá Floppynko!
Píšu Ti už druhý dopis. Ten první, který za mě děda poslal, mu prý „spadnul“.
Hledal jsem všude možně, ale kdoví kam ho dal. Prý mu napsali že stránce
vypršela platnost. Přitom dnes má sněžit. Je pod nulou! Tak jaképak pršení?
Ti dvounožci si ale umí vymýšlet!
Jsi opravdu hezká kočičí slečna. Vím to od dědy. To víš.
Je to chlap a kouká po ženských. Takže co řekne, to platí.
Tak jsem si právě oprášil packy a dávám se do psaní. Jsem domácí kocour s výběhem tak akorát na balkon. Babička s dědou to nemají rádi. Však víš. Už třikrát jsem z něho spadl. Ale když já tam musím! A když ne přímo na balkon, tak aspoň mezi dveře. To si vždycky tlapinkama dveře sám otevřu, sednu ...10. ledna 2008 | Autor: Floppy
Milý deníčku!
Jsem dospívající kočičí slečna a ty mívají u dvounožců ve zvyku psát si deníček. Tak jsem se rozhodla být aspoň trochu „in“...
Ani nevím, kde jsem se narodila, jen to, že jedno zářijové ráno mě dvě lidské slečny našly v krabici hozené do kontejneru na odpadky. Na to radši nevzpomínat, dneska bydlím v bytě společně s několika dvounožci a jedním Velikým Kocourem Mikulášem.
Je mi tady dobře, rozmazlují mě nejen lidé, ale i kocouř, nechává mi lepší kousky masíčka a tak různě, i když na mě vrčí a syčí, stejně vždycky podlehne nevinnému pohledu mých okouzlujících oček :-)
Taky s ním občas hraju fotbálek. To dvounožci vyhrnou zpod postele všechny oříšky, špunty a jiné malé hračky a my je ...8. ledna 2008 | Autor: Micínek Jelínek
Jak jsem se ztratil
Měl jsem rok a půl. Babička byla na pohřbu svého tatínka, já zůstal s dědou doma. Bylo nám dobře, mohl jsem dokonce i tam, kde to babička nemá ráda. Jenže jednou děda zjistil, že balkon, kde mám nádhernou a krásně zateplenou boudu, kam rád zajdu i přes den, je prázdný. Usoudil, že asi budu u sousedů, kam rád chodívám i dnes. Jenže tam jsem taky nebyl. A začalo hledání. Urputné a usilovné, ale já... Nemůžu napsat, že jsem nebyl nikde. To ne. Děda nosil před barák misky s vodou, mlíčkem, které já tak rád. Misky s kapsičkami a granulemi. Zůstávaly nedotknuté.
Když se babička vrátila, byla smutná stejně jako děda. Vyptávali se všude, nebylo to nic platné. Nikdo mě prý neviděl. Tak si babička s ...8. ledna 2008 | Autor: Bertrand
Zápisek kultivovaného zvířete
S posledním zápisem do deníčku jsem to pěkně zbabral. Po jeho přečtení došlo totiž v jistých kruzích k názoru, že jsem zcela nezpůsobilý k návštěvě domácnosti pejska Filípka, neboť jsem příliš způsobilý tohoto malého dobromyslného psíka ulovit a sežrat. Ačkoli se mě panička zastávala s poukazem na to, že jsem kultivované zvíře, které nepojídá domácí mazlíčky a proto nepozře ani kapsičky z králičího masa, nakonec jsem pozvánku k návštěvě nedostal. Dobu mezi svátky jsem proto trávil opět v domácnosti paniččiných rodičů, čili v nebezpečné vzdálenosti od kocoura Muffa.
K štědrovečerní večeři jsem dostal něco, o čemž jsem usoudil, že to kdysi plavalo, pročež jsem se rozhodl to nejprve oživovat v ...7. ledna 2008 | Autor: Micínek Jelínek
Asi jsem se zamiloval
Věřte nebo ne, ale stává se to i kočkám. Jednoho dne mně přišla krátká zpráva. Samozřejmě že od kočky. Kočičáky já nemusím. Jsem jako správný chlap na ženské. Ale lidičkové, to nebyla kočka. To byla kočičí slečna jak má být. Chtěl jsem napsat původně dáma, ale psala, že teprve dospívá. No nazdar! Teprve dospívá a už je tak graciézní. Tak milá. A chytrá. Píšeme si. Ona mně posílá svá videa a musím mňouknout, že po dědovi chci, aby mi je často přehrával. Děda video nemá, tak jí posílám fotky, kterých má jak říká tisíce. S babičkou se předhánějí, kdo udělá nejhezčí, a tak dost času trávím u telky nebo počítače, kde si je prohlížíme.
Možná někdo napíše, že mě tím kazí oči nebo něco podobného. ...6. ledna 2008 | Autor: Zuzi
Laserová terapie
Zdravíčko.
Nějak mi to nedá, prostě vás musím informovat o náramné bžundě, kterou teď zažívám několikrát denně.
Bratr velké paničky nám totiž zapůjčil jakýsi bazmek. Jedná se o věc velikou asi jako klika od dveří, po které pořád skáču.
Nikdy jsem se k tomu potvorstvu nedostala blíž, ale co vím, tak je tmavě šedé a má několik čudlů.
Když kočkomilové pomačkaly jakési ty čudly - vylétlo z toho strojku malé červené světýlko.
To bylo skvělé! Skákala jsem na dveře metr vysoko za světýlkem, motala se okolo vlastní osy a poletovala po místnosti jako posila českých aerolinek.
Jak jindy mívám záchvaty lenivosti - tento víkend po nich nebylo ani památky. Pořád jsem se někam honila, dokonce jsem v ...4. ledna 2008 | Autor: Zuzi
Nakopat příručky!
Morning, sweetheart.
Ne, anglicky neumím. Ani si nepamatuji věty z filmu Román pro ženy. Ale pokud se velká panička domákne, že kočky můžou umět anglicky, a malá panička zjistí, že si umíme zapamatovat věty z filmového zpracování knih jejího oblíbeného Viewegha, je se mnou amen.
To máte totiž tak - byly Vánoce a obě paničky měly svátek. Ta malá dostala od táty a jeho dvounohé přítelkyně knihu o kočkách. Malá si ji donesla i k velké, aby se na ni podívala.
A tehdy to byla poslední chvíle, kdy jsem měla u dveří mňoukat, div by mi oči nevyletěly z důlků, proletět skrz skleněné dveře a zastavit se až na rohu ulice.
Velká panička, ač o sobě říká, že nesnáší návody a dělá jí problém nastavit ...3. ledna 2008 | Autor: Sisa
Jak jsme přežili Silvestra
Letošního Silvouše jsme oslavili v sestavě - čtyři dvounožci a dva čtyřnožci, tedy já a Max, kdo byl teda v přesile, nevím. Slavit s lidma se vyplatí, jelikož to skýtá spoustu dobrot a popůlnoční psychoservis, který vždy potřebuje Maxík, aby se vzpamatoval z lítajících a rámusících blbovinek, co sviští o půlnoci vzduchem. Už kdysi jsme s Maxem zjistili, že to dělají naši dvounožci. To teda nechápeme, taková lotrovina a pošetilost!! Ale dělají to i ostatní dvounožci, takže je blázny musíme všichni jedenkrát ročne tolerovat. Zkrátka kočky a kocouři, jedeme v tom spolu.
Ale večer, který předchází bombardování, bývá super a dobrodružný. Letos jsme se slezli dole v obýváku u babi a dědy. Přijel ...2. ledna 2008 | Autor: Tonička Kočičková
Vánoční lament - Jak se budí princové
Tak, musím říct, že ty všema opěvovaný Vánoce mě tedy moc nevzrušily. K těm princům se dostanu pozdějc, páč nejdřív si musím postěžovat.
Stromek dobrej... ale co s ním. Spokojila jsem se s tím, že jsem z něj servala sněhuláka, kterej visel tak trochu u země. Kdykoliv ho pověsili zpátky, dala jsem ho dolů. Takovej kýč... Ostatní ozdoby byly v pohodě, tak jsem je tam nechala, nuda. Šustivý obaly od dárků byly prima, jenže mi je sebrali, takže taky žádná sranda. Cukroví doma ani neměli, natož aby mi nějaký dali. A ani mi nedali dárek, prej se mám jít podívat na ty pytle krmiva do předsíně. Co tam asi tak uvidim, že jo, dokud to není v misce, tak je mi to fuk - ňákej pytel... ale alespoň ...1. ledna 2008 | Autor: Micínek Jelínek
Mohl jsem zůstat invalida
Narodil jsem se někdy v srpnu 2004. Moji pěstouni – říkám jim babičko a dědo – mě koupili jako měsíční kotě za 50 korun ve Zverimexu. Cením se na víc, ale byl jsem rád, že si mě někdo vybral. Nebavilo mě sedět v kleci a nechat se zbytečně okukovat. Tak jsem souhlasil, aby mě prodali. Babička s dědou vypadali důvěryhodně, vsadil jsem na jednu kartu a musím napsat, že nelituji. Ale mnohokrát, zvlášť když jsem byl malý, litovali babička s dědou. Potrhané tapety, poškrábaná sedačka a veliká neposlušnost. Mockrát jsem míval sbaleno a hrozil mě útulek nebo ulice. Byl jsem rošťák a dováděl jsem, jako bych bydlel někde na zahradě a ne v paneláku na 4. poschodí.
Moje nejmilejší zábava byla skákat z ...30. prosince 2007 | Autor: Matýsek (17)
No jistě...
... já to věděl, že bude zase průser a že to nedáme. A hlavně jsme nepoděkovali všem, kteří nám chtěli pomoct - April, Roni, Visacímu-zámku. Všem se za paničku omlouvám, i já beru, že toho má hodně. Ona babi je horší, páník si píchá nějaký hnusný chemo a není mu vůbec, ale vůbec dobře a tak nějak nestíháme prát a sušit po babi a vařit denně čerstvý a kvalitní jídlo a stejně nakonec jeden z nich řekne - toto nebudu. A musí. Oba musí pravidelně. A já teda taky, ale já si nevybírám. Ani Kocour a Sára. My jsme paničce oporou, my sníme úúúúúplně všechno. /no kecám, ale zase všechno, co nám panička dává a je to stejný/. Proto nás asi miluje úplně nejvíc a spíme s ní všichni v posteli. A víte vy, ...30. prosince 2007 | Autor: Matýsek (17)
Přáníčko
Přeju všem kočkám a kočičákům moře zdraví, lásky a miliony myšiček.
Přeju všem, co mají tu čest o nás pečovat, jenom kouzelné chvilky s námi, žádné trápení a smutek.
Přeju nám všem - ať nám navzájem nezevšední podrbání pod krčkem, jemné pohlazení měkounkou tlapkou, vrnivé předení, radostné ranní mňouknutí - hele, vstávej!!! Matýsku, ještě chvilku... No tak jo, jdeme na to, už ti to chystám, jó.
Prostě chci popřát úplně všem jenom to nej, nej, nej do roku 2008.
Jo, taky zkusím poslat PF, ale nevím nevím, jak to dopadne. No asi blbě, že, abych nebyl tak úplně pozitiva.28. prosince 2007 | Autor: Martin Ručinský (Růča)
Povánoční zápisek
Mňáucta kocouřové,
tak jsem tu s dalším zápisem a zdravím tímto všechny své příznivce. Doufám, že řady mých obdivovatelů se rozšířily poté, co má fotka byla zařazena do soutěže o nej... foto měsíce. Mamka je natěšená, že by mohla vyhrát nějaký ten hrneček, akorát teda nevím, kam by ho dala, když má hrnků, že by i Wassermannovi záviděli (holt taková malá neškodná úchylka, ale není to vážné, když má takových malých, neškodných úchylek, víc?).
Tak k nám taky dorazily Vánoce. Ukázalo se, že jsem byl po celý rok hodný (a poslední měsíc zvláště), takže jsem dostal také dárečky, ty konzumovatelné jsem už stačil spořádat, myšky a míčky bude mamina postupně vysávat během roku, už se moooc ...28. prosince 2007 | Autor: Matísek
Vánoční stromek
Ano, to byly naše první vánoce, tedy moje a brášky Mykyho. Kdyš naše panička přinesla stromek, oba dva jsme zírali, tak veliký stromek jsme totiž ještě neviděli. Ani jsme se k němu neodvážili přiblížit. Po několika vteřinách váhání jsem se odvážil tlapkou sáhnout na stromek, ale panička mě okřikla a já utekl. Když jsem po chvíli přišel, nikdo tu nebyl, ani bráška, tak jsem to risknul a začal se toho stromu dotýkat packama. Po chvilce prozkoumávání jsem vlezl pod stromek a začal jsem si brousit drápky o kmen stromku a zjistil, že by byl dobrý na lezení. Tak jsem začal lést. Už jsem byl na špičce stromku, ale najednou přišla panička, začala křičet, ať slezu a "neschoď ten stromek, tak slez," ...27. prosince 2007 | Autor: Sorbon
Jak jsem uklízel
Mňau všem, jsem tu nový a jmenuju se Sorbon. Teda správně Sorbon Blue Sengri, ale kdo by se zdržoval tak dlouhým jménem, že? Dnes jsem měl teda perný den, panička je se mnou doma a užívá si volných dní a všude se povalují tím pádem nějaké věci. Já to nesnáším, jsem fakt pořádkumilovný a dnes mi došla trpělivost. Když už jsem neměl na stole ani kousek místečka na ležení, vzal jsem to do vlastních pacek. A během chvilky byl uklizen mobil, dálkové ovládání, zapalovač i sluchátka. Ale vděku jsem se nedočkal, ta moje spolubydlící se jen plazila po zemi, sbírala všechny ty věci a brblala, že jsem otrava a nenechám ji ani odpočinout. Ach jo a já si myslel jak jí nepomáhám...27. prosince 2007 | Autor: Nancy May Blobs, CZ
Vánoce jsou svátky klidu
... a z klidu jsem se nechala vyrušit jen naprosto, ale naprosto výjimečně!! Zase nás bylo doma plno - přijela babička a strejda! Babi nemusím - ona se s kočkama moc nekamarádí. Zato STREJDA, to je můj člověk. Mami říká, že když přijede strejda, je to jako kdybychom se Suzi byly v drbacích lázních :-) Problém ovšem byl, že jak těch dvounožců bylo hodně, zabrali mi i MOJE křeslo, aby se vešli. A to mě tedy fakt štvalo. Protože jsem ale superflegmatik, nehádala jsem se s nimi a odešla jinam - do ložnice, kde byl většinou klid.
Suzi celé svátky machruje, že je šéfem kuchyně, a tak se celé dny cpe syrovým i udělaným masem a většina granulek zbyde na mě. S tím teda fakt problém nemám. Jen zas ...27. prosince 2007 | Autor: Suzi
Moje SUPER vánoce
Ahojky kočky a kocouři,
tak vánoční svátky utekly jako voda z umyvadla, když ji mami vypustí! Pro mě to ale byly tak úúúúúúžasné dny, že na ně budu ještě moc a moc dlouho vzpomínat.
Měla jsem taky hodně práce - asistovala jsem při balení dárků, při zdobení vánočního stromku, ale hlavně jsem byla před svátky jmenována vrchním, tím NEJVRCHNĚJŠÍM šéfkuchařem. Takže chápete, že jakmile moji kuchtíci začali cokoli kuchti v kuchyni, hned jsem je šla zkontrolovat, jestli se neloudají a vaří jen samé kočičí dobroty :-)
Mou nejdůležitější prací bylo ochutnávání! Musela jsem ochutnat všechno masíčko, které kuchtíci při vaření používali, aby, nedejbože, nevařili z něčeho nekvalitního, žeee... ...
Omlouváme se za malé zmatky v důsledku předělávání stránek.
Kdyby něco nefungovalo, 