Přitlapkovat se
Kočičí deníčky
Stránka 99 z 1439. srpna 2010 | Autor: Baruška (3)
Ztracená panička
Ahoj kočičáci, musím vám napsat, co se mi dnes stalo. Ležíme si s kámoškou Luckou na balkoně a pozorujeme jedním okem, co se dole děje /bydlíme s paničkou v 1. patře, tak máme dobrý rozhled/, když tu si panička vzala nějaké divné nástroje, rukavice a buch - klaply dveře a my byli sami. No jó, ale ona se najednou objevila pod námi u velkého křoví, pro které jsme už ani neviděli trávník. To jsme se polekali a vystrčili hlavy, jak to jen šlo, a začali jsme mňoukat, aby o nás věděla. Ona se nám ale jen smála a začala ty ošklivé keře ořezávat. Moc jsme jí fandili a celou dobu kontrolovali, jestli to dělá dobře. Pak se najednou zase ztratila, ale to už jsme ji vítali u dveří a měli radost, že se ...7. srpna 2010 | Autor: Piškot Pišutka
Mňautobiografie pana Profesora - Protest
3. 7. 2010 10:15
Jsem rozčilenej kocour!! Bylo mi znemožněno vrhnout. Se. Bylo mi znemožněno vrhnout se na Jiřinku jako první. Znemožnila mi to holka. Prostřední. Vymotavála mne z kšírků pomalu. Vymotávala mne tak pomalu, že se jako první z pojízdné krabice vymotala velká holka. A vrhla se. Na Jiřinku. TSSS! Zrádkyně! Klidně se vrhne na Jiřinku, i když ví, že Jiřinka se nejvíc těší, až se vrhne na svého Pišínka!!! Jsem rozčilenej a vznáším protest! Zásadní!
10:16
Jsem hodně rozčilenej kocour!!! Tím, že se holka vrhla na Jiřinku, znemožnila jí výhled směrem k pojízdné krabici! Takže jsem nemohl Jiřince předvést svůj nejnovější unikátní objev. Objev samovykládacího zavazadla!! Zvyšuji ...6. srpna 2010 | Autor: Ládík (bratři z popelnice)
Úvod - část první aneb Jak jsem ke kočkám přišla
Dlouho jsem váhala, zda začít psát nebo ne. Zpočátku jsem chtěla, aby si i Ládík vedl svůj deníček a seznámil vás, případné čtenáře, s kočičím životem u nás. Ale on je celkem lenivý a pohodlný kocourek a tak Ládíkův deníček nebude pravým kočičím deníčkem, jak zde bývá zvykem. Budu psát sama a chci vám povyprávět svůj životní příběh, do kterého kočky vstoupily náhle a nečekaně. Někteří z vás možná budou kroutit hlavou, někteří si možná pomyslí ledacos. Zmíním se i o své mamince i o svém manželovi, protože oba v tomto kočičím příběhu hrají podstatnou roli.
Úvod chci také věnovat naší první kočce Pepíně, která si nás našla sama, ostatně tak jako většina našich současných kočičích kluků a ...5. srpna 2010 | Autor: Jimmy
Atina!
Mňauky,
dnes je ten den "D", mé noční můry se vyplnily. (To jde vidět na mé fotce.)
Už tedy vím, co je ta příšerná věc s názvem Atina, a je to snad to nejhorší, co mě v životě mohlo potkat. Stále tomu nemohu uvěřit a asi ani nechci.
Pozoruji tu příšernost na čtyřech nohách bez ocasu, s povislýma ušima a "nevinným výrazem" z bezpečné vzdálenosti. Jsem v šoku, příšerná, ohavná a ta největší zrada, kterou jsem ve svém pohodlném životě nečekal...
Jsem smutný, nejsmutnější kocour na celém světě. Jak mi to jen mohli mé milované dvounožkyně udělat...? S tímto se mám kamarádit? To snad nemyslí vážně...? Chce se mi mňoukat na celé kolo, ale nesmím to na sobě nechat znát, protože můj přitroublý ...3. srpna 2010 | Autor: Sir Gabriel Šedý
Pátrací akce, do které jsem nebyl zapojen aneb Nechtěná provokace č. 3
1. 8. 2010 12:47
Krásně jsem poobědval půlku kapsičky, 12 granulek a pavouka. Odštrachal jsem si to na svůj oblíbený relaxační wellness prostor. Může mít někdo lepší život, než najedenej kocouř? Těžko.
13:31
Co to je za hluk? Nespím ještě ani hodinu a už jsem byl vzbuzen?!! Vzdáleně slyším útržky vět typu "... před chvilkou tady ještě byl," ... "... vždyť jsem ho tu viděla!" No nic... zkusím to zaspat.
14:14
Cože? Už zase? No je tohle vůbec možný? Nemám právo na trochu relaxace a odpočinku po namáhavém půldni?? Proč Ona, Její Rodička a Její Rodič hulákají, že Ho viděli?? "Jo, byl tady, ještě při obědě jsem ho viděla!!" Najednou se to mění a Ona už začíná posmrkávat... "Už jsem ...2. srpna 2010 | Autor: Zikmund Ryšavý I. z Líšně (Ziki)
Kósek z Bronxu
Čauec kocóří borci a borkyně,
tak vám jednoho večera, když jsem byl ještě úplně malé rybízek, mě zbalily městský švestky pod jednim kandelábrem v brněnským Bronxu a šópli mě do auta s ostatníma kočkama a čoklama, co se nezdekovaly včas. Všichni jsme bekali jak vo život, vůbec jsme totiž negómali, co se s náma bude dít. Vodvezli nás všecky kósek od Prýglu do útulku, kde nám dali chálku, kdo měl šlajznu dostal vasrůvku, šel na retych a pak jsme si dali šlofíka. Druhé den, to jsem valil baterky, páč nás dlachnila ňáká doktorka, to jsem se teda snažil vzít roha, ale čapli mě za flígr a nepustili, a pak vám mě uchachčili bebino do kožichu! Zretýrovali nás, vybléskli a zase šupli do kameňa, já ...30. července 2010 | Autor: Fousek
Lovecké úspěchy
Jak jsem slíbil, přidávám další ze svých zážitků. Tentokrát se bude týkat mých loveckých úspěchů.
Určitě všichni rádi lovíte, stejně jako já. Byťáci hračky nebo alespoň hmyzáky. Kdo z vás má možnost lítat venku, určitě už se mu naskytla příležitost něco lapnout. Kromě hmyzáků tvoří mé lovecké trofeje docela slušné množství rejsků, myší, několik ještěrek a slepýšů, ale i pár ptáčků. Jsem vzorný lovec, který se rád pochlubí. Zpočátku jsem veškeré úlovky nosil domů, ukázat jaký poklad ve mně mají. Nějakou dobu jsem ovšem nemohl pochopit, proč se pochvaly dočkám jen za hlodavce. Za ostatní už tak chválen nejsem, za ptáčky dokonce dostávám vynadáno:-( A protože jsem chytrý kocour, usoudil jsem, ...29. července 2010 | Autor: Piškot Pišutka
Mňautobiografie pana Profesora - Infiltrace
3. 7. 2010 8:30
Jsem usazenej kocour. Jsem usazenej u pohromady. Netečkované. Velké. Hodně velké! Jsem usazenej u pohromady tašek, které holka nahromadila v koutu předsíně. Jsem usazenej, protože nejsem samosbalenej. Dvanáckrát jsem se vzorně samosbalil. Dvanákrát mne odsamosbalila. Holka. Velká. Zrádkyně! Odůvodnila to sdělením, že budu samostatné zavazadlo. A že už takhle neví, co dřív, a ještě aby věčně lovila z tašky nějaké mourované kopyto, které se tam v nestřežené chvíli nasáčkuje i s myší Evelínou! TSSSS. Mám dojem, že si zase začíná nějak moc dovolovat. Nejvyšší čas ji srovnat. Začal jsem tím, že jsem se úhledně urovnal k pohromadě. Zavazadel. Mezi sledováním uklízecího počínání ...28. července 2010 | Autor: Eliášek
Pád z křesla
S přáním krásného dne všem pospávajícím kočičákům budu vyprávět o tom, proč si dát pozor na to, jak spím. Vzhledem k tomu, že moje rodinka se pustila do prázdninového režimu, tak paniččin zdařený bratr (nazývající mě "tlustej kocour") odjel kamsi na soustředění, aby tam mohl beztrestně máchat kdejakým klackem a holí. Babička nám odjela k tetě užít si svých zbylých vnoučat a chalupy, tatík nám chodí do práce, a tak mamka a panička jsou dneska samy doma. Včera jsme měli ještě tátu doma, ale dnes volaly povinnosti pracovní. Díky tomu, že babička odfrčela směrem mimo Prahu, mohl jsem si vypěstovat naprosto geniální zvyk - dojdu k babičce do pokoje, lehnu si do křesla, usnu a čekám, až panička ...25. července 2010 | Autor: Piškot Pišutka
Mňautobiografie pana Profesora - Rating
16. 6. 2010
Jsem podepsanej kocour. Podepsal jsem se tlapkou. Vlastní. Podepsal jsem se na listinu. Úřední. Důležitou. Poštovní. Podepsal jsem se, protože balík musí převzít adresát a tím jsem byl já. Na balíku bylo napsáno Profesor Piškot Pišutka, v péči dvounožkyně. Dvounožkyně je moje holka. Velká. Když viděla adresu, smála se stejně, jako paní od pošty, která balík dovezla a říkala, že chce podpis adresáta. Tak moje velká holka vzala pixklu s barvou, potom vzala mě, adresáta, dala mi tlapku do barvy a potom jsem se tou barvou podepsal. Když jsem naplnil nezbytný úřední úkon, věnoval jsem se průzkumu obsahu balíku! Byl jsem naprosto nadšenej kocour! Holka Kačenka opět projevila velké ...24. července 2010 | Autor: Piškot Pišutka
Mňautobiografie pana Profesora - Frekvence
12. 5. 2010
Jsem nezabalenej. Kocour. Zatím. Ale brzy budu. Zabalenej. Povidala to holka. Velká. Povidala, že zabalí mě a tu příšernou věc. Až nás zabalí, odnese úhledný balík na poštu a bude doufat, že z balíku se nebude ozývat hlasité cvrlikání, které by mohlo naznačovat, že v balíku pašuje několik kusů hodně zpěvného ptactva. TSSS! Jo. Je to zrádkyně a nedopřeje mi žádné povyražení! Nedopřeje mi šanci rozvinout exaktní výzkum na téma Odolnost a výdrž mojí holky a cvrlikátka. Na výzkumu jsem začal pracovat hned, jak jsem obdržel balík. Byl jasně určen do vlastních tlapek. Mých. Po prozkoumání obsahu jsem s potěšením kopnul do zajímavého míčku. Míček začal velmi hlasitě cvrlikat. Vyrazil ...22. července 2010 | Autor: Eliška ik-ík
Kapitola 3. Phogonophobie aneb Nejoblíbenější potomek
H-ííhk, tak jsem tu zase,
a hned z kraje musím říct, že mí dvounozí přátelé opět nezklamali. Podařilo se jim vytvořit další zaznamenáníhodnou situaci, při který se jim, jak jinak, povedlo mě otrávit a sebe alespoň trochu přivést do rozpaků, když už nic víc.
Z podezření na nějaký další lumpárny mě naštěstí vysvobozuje fakt, že si to od začátku do konce vymysleli oni a já dělala, co mohla, aby můj morální kredit nedoznal úhony. To jako abyste viděli, že jsou věci, ve kterejch jednoduše drápky ani zoubky nemám.
Takže k věci. Už od pohledu je všem jasný, že jsem zdravá, silná, aktivní a prudce inteligentní kočička. Že mi nic neni. Že jsem po všech stránkách úplně v pořádku. Každý alespoň ...22. července 2010 | Autor: Puff
Jak u nás byla návštěva
To si tak jednoho krásného dne spím a z mého snění o velkém kuřeti mě nečekaně vzbudí drnčivej protivnej zvuk. Posluhovačka docela hbitě (na to jaký je hic), přiskočí k té drnčící věci a už vidím její rozářený úsměv. Ze zvědavosti tedy vstanu a šinu si to ke dveřím. Jéje, bílá chlupatá koule, kolem mě prolítla. Nikdy sem nepochopil, proč má furt ten blbej výraz s vypláznutým jazykem a vrtícím ocasem. Za ním vplouvá rošťák a jeho mamča. No a mám na pár hodin o zábavu postaráno. Montyho honím od svých misek a hbitě mu vysvětluju, že to teda jako néé! Uvelebuje se na gauči přesně na mém místě. Jenže ho nestačím ani vyhnat, protože už si začínám hrát s rošťákem. Nosím mu moje myšky a nakonec ...22. července 2010 | Autor: Fousek
Fousek provokatér
Nazdar kočičáci, musím se s vámi taky podělit o svoje zážitky. Mám jich nepřeberné množství, tak začnu se svým vztahem ke psům, které provokuji ze všeho nejradši.
Už jako malé roztomilé koťátko, jsem měl příležitost vyzkoušet si, kdo je kápo na daných územích. Sousedi si ve stejnou dobu pořídili fenu vlčáka. Je nám zhruba stejně a pro mě to byla úžasná příležitost, jak se cvičit ve svých provokacích. Jednou jsem vylezl na strom za garáží a fena mě nezklamala, naběhla pod strom a vyváděla. Já lezl schválně výš a výš, až se stromek se mnou začal ohýbat a sousedi se obávali, že spadnu (taková blbost). Panička utrousila přes plot, že slezu. Slezl jsem, docela rychle, ale na špatnou stranu ...21. července 2010 | Autor: Goro Goldy of Sudden Blazing CZ
Tak to jsem já
Oou, óuu,
(zdravím všechny čtenáře kočičích deníčků na Modrém kocouřovi,)
jsem samec. Jsem pořádnej samec. To jen, aby si třeba někdo nemyslel, že když je mi teprve něco přes rok a že když už mě stačili potupně zbavit nepopiratelných atributů mého kocouřství, že je ze mě nějaká líná kastrovaná princeznička. Já jsem prostě byl a vždycky budu samec. Samozřejmě, že se to o mně obecně ví, to co vám tady zdůrazňuju, to není nějaká moje utkvělá představa, kterou bych se snad potřeboval autoritativně prosazovat, to je prostě fakt.
Když se na mě jednou byla podívat chovatelka z mojí domovské stanice a viděla mě, jak se ležérně rozvaluju na kuchyňském podnose, povídala, že vypadám jako srnec, jen ...20. července 2010 | Autor: Bastien Baron z prádelního koše
Arsén Lupin
Jsem král všech lupičů, lapků a dalších podobných povolání. Nemám prostě konkurenci. Jsem dokonce takový machr, že svůj um provádím přímo holkám před očima. Ty se zmůžou tak akorát na dotaz: No, to se mi snad zdá! Vidíš ho?
Jsem odborník na prázdná plata od léků, teda tak tomu říkají holky, já tomu říkám „ta super chrastivá věc“. Velká holka jich má spoustu a nechce se dobrovolně dělit. Jednou týdně si s tím hraje. Takže na krad... teda zapůjčení není tolik příležitostí. Nejsem žádný vořezávátko, tak to týden co týden zkouším. A víte co? Pokaždé uspěju. Jsem sice mistr nad mistry, ale holky by se zase mohly živit bachařinou, páč mě pokaždé vyhmátnou a začne hra na zloděje a policajty po ...20. července 2010 | Autor: Jimmy
Divná věc s názvem Atinka
Mňááááu miciny, čičiny a kocouři :)
Tlapkuju vám po strašně moc dlouhé době, ale ty dvounožci mě ne a ne pustit.
Za tu strašně moc dlouhou dobu se toho událo celkem dost, ale hodně jsem toho už zase zapomněl, to víte, dělám si hlavu spíš s tím, co asi ten daný den padne ke mně do bříška.
Kromě toho, že už nechodíme na procházky, že už nás dvojnožkyně sebou nikam netahají a šetří nás zbytečného číčostresu, a nejdůležitějšího poznatku, že mě málem sežrala převelikánská obluda, která běhá na zahradě u mamky a taťky (jak jim dvojnožkyně říká), jménem Charlie.
Nevěřili byste, jak je to monstrum veliké a děs vzbuzující. Černý s bílými fleky, dlouhé chlupy, skoro až na zem (možná přeháním), ...17. července 2010 | Autor: Baruška (3)
Vyhnanci
Jak už jsem dříve řekl, mám spolubydlící kočku Lucku. Nevadí mi, byl jsem zvyklý z útulku na hodně koček, ale ona mi pořád dává najevo, že byla u paničky dříve, a proto má na ni přednostní právo. To bych rád věděl proč. Panička nás má ale ráda oba stejně, tak na Lucku kašlu, ať si říká, co chce. Já jí to zas vracím u jídla - jsem daleko rychlejší, tak si svoje rychle sním, a když se panička nedívá, něco seberu i jí. Mám moc rád játra, samozřejmě syrová, taky šunku, spokojím se i s kouskem salámu. Panička s tím ale šetří, říká, že to smíme jen jako bonbónek, prý nám to nedělá dobře. Když granule já nemám moc rád, zato Lucka nežere skoro nic jiného. Alespoň pro mne zbyde víc těch bonbónků. ...11. července 2010 | Autor: Fridrich von Parkplatz
Vo tlusťoších a hubeňórech
Vonehdá se panička vo mně vyjádřila dost nelichotivě, zahlásila, že su tlusté. To se mě teda dotklo, já se za tlustyho nepovažuju, su jenom pěkně udělané řízek. Fakt je, že u misek s baštó su dycky první, a když si náhodó Mufka s Blonďákem nezládujó to svoje dost rychle, tak jim rád pomůžu. Voni se pak když tak dorazijó granulema. Panička pak vede řeči vo nenažranéch kocórech, kery nemuže uzvednót, zatimco to blonďaty stvoření pré je jako pirko. Tak se rozhodla, že nás zváží, aby bylo jasno.
Poslední vážení probíhalo víc jak před rokem a já sem si už nepamatoval, jak to tehdy dělala, tak sem ani nepostřehl, že něco takovyho chystá. Byla děsně nenápadná. Vodešel sem teda k pánikovi, kde ...10. července 2010 | Autor: Baruška (3)
Taky je vám horko?
Ahoj všichni kočičáci. Tak nám nastalo léto, ale taková vedra jsem opravdu nečekal. Nevím, kam se mám schovat, je všude. Ani jídlo mi nechutná a to je co říct. Až večer dostanu hlad. Tuhle mě panička nemohla najít. Už se začala rozhlížet pod balkonem, jestli jsem se zase nešel projít. Ale to by mě ani nenapadlo, já si hezky zalezl po skříňku do kouta a nenechal se rušit. Panička běhala, volala, já nic. To má spolubydlící kočka Lucka hned přiběhla a využívala situace. Měla se k paničce, otírala se, až už jsem to nevydržel a vylezl, aby si tak nedovolovala, vždyť panička je taky moje. Ta měla radost, že jsem se neztratil, a moc mě mazlila, takže jsem na tom vlastně vydělal. Jinak je nuda, ...
Omlouváme se za malé zmatky v důsledku předělávání stránek.
Kdyby něco nefungovalo, 