Přitlapkovat se
Kočičí deníčky
Stránka 37 z 14319. května 2007 | Autor: Bismarc of Magic Wood, CZ
Mít deníček je pro kocoura moc IN, tak s ním taky začnu...
Milí kočandy a kočičáci,
tak jsem se právě rozhodl, že můj život stojí za to hezky pěkně nadrápnout do deníčku. Protože přece nejsem jen tak ledajaký kocour... a mít svůj deníček, to je teď moc IN :o) Zatím o mě říkají, že jsem ještě kotě... to oslovení - kotě, no tfuuj!!! Ale nejsem nějaká urážlivá slečinka, tak budiž... nechám je zatím při tom...
Když zavzpomínám na dobu, kdy jsem byl opravdu ještě malý, musím uznat, že to bylo celkem fajn. Narodilo se nás celkem sedm sourozenců, miminek. V dopise, který mamka psala taťkovi (ten u nás totiž nebydlel), bylo: „Jeden kluk je celej jako ty, hlavu má jak melounek, pupek jako březí vlk a pusu nezavře, ani když je po jeho“ ... psala o mě, ...19. května 2007 | Autor: Sisi-šíša
Sisi
Ahojky kočičáci... jak jsem vám včera slibovala, že paničku vzbudím v 6:00, tak se taky stalo, ale bylo to až 6:17. Dopoledne si panička řekla, že by mi měla na net dát fotešku, a proto mě fotila a fotila, ono se mi to už pak moc nelíbilo, tak jsem si někam odešla lehnout... panička mě hledala a našla mě v její posteli, jak jsem si hověla, a tak mě vyfotila!!! A tady je ta fotenka...18. května 2007 | Autor: Sisi-šíša
Sisi
Tak dneska to bylo celkem v klídku, akorát mi moje panička stříhala poprvé drápky a mně se to moc nelíbilo!!! Mám v úmyslu paničku dneska vzbudit tak... v... 6:00 ráno!!! 8-D17. května 2007 | Autor: Áďa (Afrodita Macadamian)
Jak jsem trucovala a pak jsem si to rozmyslela
Ahoj kočky a kočičáci. Musím vám napsat, jaké mám za sebou strašné období. Všechno bylo v pohodě, mírně nervózní jsem byla, jen když přišla nějaká návštěva. To jak jsem uslyšela zvonek, tak jsem hned zdrhla do horního patra, kam návštěvy nechodí, zalezla jsem si do skříně, zchrupla jsem si, a až návštěva odešla, tak jsem se vrátila dolů. Ale nedávno k nám přišla kočičí návštěva. Tak jsem zase zdrhla nahoru, ale on pořád neodcházel. Neustále se někde motal, prohlížel si to tady a lezl mně na má místa. Tak jsem začala trucovat, že ho tady nechci. Zalezla jsem si do kámoščinýho pokoje, odmítla jsem být s tím novým v jednom pokoji, syčela jsem na něj jako parní lokomotiva, když vypouští ...17. května 2007 | Autor: Daník (Dany Aikon)
Jak jsem začal zase běhat
Ahoj kočiči a kocouřky, život u nás tak v poklídku plynul, s Áďou se z nás stali pěkní peciválové - jak říká panička. Každý den jsem si prošel svůj revír, zkontroloval, jestli je vše v pořádku, cestou jsem si občas někde zchrupnul - třeba u kámošky na židli nebo u paničky na peřině. Taky jsem pravidelně kontroloval stav granulí v misce a čistil jsem si kožíšek. Když bylo teplo, mohl jsem na terásku - už tam mám síť, tak tam nemusím být jen pod dozorem, a nejraději jsem tam večer, když se setmí. No prostě jeden den jako druhý. A potom občas chodila panička domů a voněla po jiných kočkách. Pořád jsme ji s Áďou chodili očuchávat, ale to jsme ještě netušili, že se u nás najednou objeví ...17. května 2007 | Autor: Maxmilián Rybomil
Jak kocouř Panti nosil kalhoty
Náš hravý, postarší kocouří pán se ukázal v pěkném světle. Vždycky mě udivuje, jak si takový obrovitánský kocour klidně poskočí, aby chytil hračku, nebo jak zvláštně mručí, když ukradne ponožku nebo punčochy a nese si je na svůj pelíšek - ovčí kožišinu.
Tentokrát to ale přehnal! Dopoledne si to přihasil s Angeličinou sváteční černou blůzou. Mazlil se s ní, takže blůza z přírodního hedvábí se za chvilku více podobala Pantiho srsti. Moje přítulkyně mu blůzu i černé punčochy sice sebrala, ale vůbec se na něho nezlobila.
Po obědě se holky (přítulkyně a Anastasia) chystaly na procházku. Nedívaly se, co právě Panti provádí. Ten sebral zelená kaťata a nenápadně s nimi kráčel k východu. ...17. května 2007 | Autor: Lízička
Ach jo...
Mám příšerných pět kilo!!! Věšichni dvounožci mi sice říkaj, že nepotřebuju hubnout, ale já si myslim pravej opak! Tvrdí mi, jak mám překrásný bříško, kulaťoučý, heboučký a běloučký!!! Ach jo...16. května 2007 | Autor: Valentýnek
Neštěstí nechodí po horách...
Stalo se to, co jsme nikdy neočekávali. Náš hodný a vychovaný kocourek Valentýnek spladl z balkonu ve třetím patře.
Bydlíme půl roku v novem bytě, kde má balkon část chráněnou pouze tyčkami, vzdálenými od sebe něco kolem 10 cm. Valentýnek tuto skutečnost moc přivítal, protože měl dobrý rozhled a mohl vleže na dece pozorovat "svět".
Nikdy ho ani nenapadlo vystrkovat hlavičku přes mříže, vše dobře viděl i tak. Pobýval na balkoně každý den, ať bylo hezky anebo pršelo. Když se dost vynadíval, vrátil se do pokoje a spokojeně podřimoval na svém oblíbeném místě.
Takové chování nás vedlo k mylnému závěru, že máme chytrého kocoura, kterému se nic nemůže stát. Jak jsme se mýlili!!!
V neděli, ...16. května 2007 | Autor: Suzi
Strom
Mňauky všichni kočičáci,
dlouho jsem nic nepsala, protože se u nás nic extra neděje... Lidičky už máme dávno vychovaný a Nancy už taky netropí žádný hlouposti. Něco nového ale u nás přeci jen je!!! STROM!!! Mami pořád chodila a přemýšlela, co by nám pořídila na procvičování šplhu, až se jednou s Jíťou sebraly a odjely. Když se vrátily, naši kluci se jim smáli, co to přitáhly, že prý nemáme kamna! Ale pak nám Honza pomohl a vztyčili jsme společnými silami super STROM na balkóně. Já jsem samozřejmě radila, kam ho mají dát a tak... Chvíli jsem ho jen tak očuchávala - voněl krásně! A pak, když se nikdo nedíval, tak jsem ho vyzkoušela. Teda kočky, to je super, když si jedna může takhle zašplhat ...13. května 2007 | Autor: Maxmilián Rybomil
Nový domov?
Kočičky a kocouřkové, tak já asi už napořád zůstanu tady v tom domě, v ponorce. Ponorka, tak říká kámoška svému pokoji, protože se do něj vchází jako do sklepa. No a já tu bydlím s ní. Pokojík byl velmi hezky zařízen, ale nejprve muselo zmizet ratanové křeslo. To je totiž na obrušování drápků opravdu skvělé. Pak se musela polepit izolační páskou skříň z masivu, protože já nesnáším sisal a doma jsem si zvykl brousit si drápky o sloupek v květinovém rohu zahrady Semiramis. Ten je také z masivu.
Trvalo dlouho, než mi kámoška udělala škrabadlo jako mám doma, ale stejně ho nepoužívám. Není totiž tak stabilní. Sloupek je připevněn k podložce od škrabadla a já jsem ze svého domova zvyklý na ...13. května 2007 | Autor: Maxmilián Rybomil
Ve švýcarském hotelu
Měl jsem přítulkyni a je pryč. Už je z ní normální kámoška, která má na mě času tak nějak docela málo. Občas mi dokonce zmizí úplně. Tak se to stalo i v půlce dubna.
Když jdu do přepravky, obvykle se moc neperu. Ale naposledy jako bych tušil zradu. Bojoval jsem, ale prohrál jsem. Byl jsem v té přepravce kamsi odnesen. Ale tentokrát to nebylo k panu doktorovi, ale do hotelu.
Nevěděl jsem, co mě čeká, ale pěkně vyjukaně jsem koukal. A to mě už čapla ředitelka hotelu a odnesla mě do „klubovny“. Kámoška mi ještě zamávala, nechala mi u „šéfové“ tyčinky, které mám rád, a zmizela. Zmizela opravdu na dlouho. Na dlouhých 14 dní. Kočičáři, mě vám bylo tak smutno. První dny jsem ani nejedl. Pak ...10. května 2007 | Autor: Chilli
Zabil jsem Sváťu
... abyste rozuměli. Sváťa je dřevěná vážka, kterou mamka dostala od kolegů v práci k narozeninám, hrozně na ni lpí (nechápu proč, je naprosto k ničemu a má děsně vykulené oči) a mám zakázáno na ni skákat. Obvykle visí v obýváku u okna, jenže dneska se musela kvůli nějakému lištování oken sundat. Sváťa nehybně ležel na stolku v ložnici. Opatrně jsem se k němu přiblížil, aby si nevšiml on, ani mamka... a hop mu na krk. Statečně jsem ho shodil. Ležel dál nehnutě, chtěl jsem ho dorazit, jenže jsem zaslechl z obýváku ten protivný hlas: "Chilli!?! Co tam děláš?" Přišel jsem se ukázat do obýváku, jako že nic... co bych asi tak mohl dělat. Přesto se šla podívat a když viděla toho nudného "dřeváka" ...8. května 2007 | Autor: Šišoun Čičik
Kočka, která prochází zdí
To vám řeknu, to mě zase vyhmátli. Přišla návštěva, a to se pak páníčkové netoulají po domě, ale sedí dole v obýváku a naslouchají a věnují se hostům. Já teda návštěvy nemusím, a tak mám nahoře klid. Nahoře znamená v mém pokoji, v ložnici a koupelně. Ještě je tu ale jedna místnost, páníčkova pracovna, a ta je pro nás kočičáky TABU. Páníček si ji střeží a poctivě ji před námi zavírá. Na mě ale nevyzrál!
Ani nevím, jak dlouho jsem tam byla, ale najednou slyším na schodech paničku, jak volá páníčka, aby se šel na něco podívat. Dveře jeho pracovny byly mírně otevřené a já jsem si spala na židli u počítače. Taková pěkná židle a nechtějí mi ji půjčit! Taky jsem pěkně poštelovala šroubečky a jiné ...7. května 2007 | Autor: Mňouk
Fakír
Zdravím vás, kočičáci a kočkomilové. Představuje se vám Mňouk, 3-letý spokojený kocouř domácí/venkovní. Přestože se venku můžu vyřádit podle chuti, najdu si zábavu i v domě. Takovou, co se líbí hlavně mně! Objevil jsem fakírské lože - květináč s aloe. Rostlinky jsou tuhé, vzpřímené, špičky hodně píchavé. Já se na ně uvelebil a sladce jsem si pospal. Aloe pak byla placatá - ale po čase se znovu vzpamatovala. A to byla má chvíle - vzhůru na další trénink! Páníček mě vyrušil, proto kytka tolik neutrpěla, a tak čekám na svou novou příležitost :-)30. dubna 2007 | Autor: Tyrell The Vainer Briolette Diamond - Brio
Průšvih
Ahoj, rozhodla jsem se vám napsat. Momentálně trucuji a zkracuji si to trucování tím, že vám budu vyprávět, co jsem dnes provedla.
Naši rádi spí, a paničku probudí kde co. Ráda jim ráno skáču do koše na špinavé prádlo a tam se rochním. Jenže většinou jsem vyhozena za dveře a naši vyspávají dál. A tak se začnu nudit.
A protože jsem kočka abnormálně zvědavá, jak říká panička, tak jsem vylezla na skříň nad kuchyňskou linku. Máme to hodně vysoko. Na digestoř to není problém, skočím na linku, přes sporák a mikrovlnku a hup na digestoř. Ale dnes jsem vyskočila ještě o víc jak metr výš a byla jsem na skříni. Povedlo se mi shodit pár skleněných věcí z horní poličky, což paničku probudilo. ...29. dubna 2007 | Autor: Chilli
Tak už vím...
... čím budu... Sedmikráska mi pomohla vyřešit mé dilema. Vyhrál to stěhovák a já jsem za to rád. Jsem si jistý, že to pro mne bude to nejlepší. V poslední době jsem sice trošku zlenivěl, ale stěhovat mne stále baví. Na popeláře se sice z okna stále koukám, ale už to není ono. Zjistil jsem totiž, že to, co mne na tomto zaměstnání nejvíce lákalo, bylo blikání světla na autě, nikoli práce samotná. No uznejte, dělat něco jen kvůli blikání?!?27. dubna 2007 | Autor: Parry Merry May Blobs,cz
Kastrace
Tak vam zase po dlouhe dobe pisu, no si predstavte, co mi panicci provedli... Uz v nedeli mi bylo divny, ze mi vecer vzali jidlo... a to jsem tolik prosil, dokonce jsem ke kazdemu otevreni lednicky pribehl... No a v pondeli rano jeste rozespaleho me panicka vzala do prepravky a odvezla k panu doktorovi, tam uz to znam... a pak uz si nepamatuju nic... jenom, jak jsem se pak doma probudil a chtel chodit, a ono to moc neslo... Porad jsem padal a tak me panicka porad hlidala, abych nesel na schody, ale dala mi najist, tak jsem papal mel jsem silenej hlad, a pak sem spal a spal, i cely utery sem se jen tak poflakoval... Ale dobre to dopadlo... Uz me vubec nebavi v noci mnoukat a rvat... uz radsi ...25. dubna 2007 | Autor: Šišoun Čičik
Tak už vím, co jsou to mimina..
Tak už vím, co jsou to ta mimina. Okupují celý dům, zabrali mi můj pokojíček a v jednom kuse to vřeští! Včera to přinesli domů, Florinka už je zase hubená. Vypadá to jako myši, ale smrdí to po Florince. No, nechci se sice přiznávat, ale já se toho prostě bojím! Ale Sára taky, tak na tom asi něco bude. Vůbec o mě doma nevědí, jsem pořád někde zalezlá. Už jsem se na ta mimina chtěla jít podívat, ale na poslední chvíli jsem si to rozmyslela. Začne se to hýbat a nahlas to křičí, až přijde máma a je zle. Nikdo se k nim nesmí přiblížit. Tak si zaprskám a mizím. Stejně mě u nich nikdo nechce. Ale až přestanou křičet, to vám ještě ukážu!
Poučení z toho plyne, kdo čeká doma nějaká mimina, zaberte si ...16. dubna 2007 | Autor: Beata z Panského dvora
Moje krásné děti
Tak si představte, že se mi narodily děti. 4 malí chlupáčci. 3 chlapečkové a jedna holčička. Dva jsou čokoládkové a dva jsou liláčkové. Jsem strašně pyšná. O děti se starám moc a moc. Rostou jako z vody - tak tedy ne, jako z mlíčka. A Naše mami jim vybrala prapodivná jména, ale hned jim začala říkat úplně jinak, tak něžně. RoRy je lilová kočička, Ríša je velký liláček, celý tatínek. Po mě jsou oba čokoládkové, Ramsík a Romík. Strašně si na těch dětech zakládám a Hanička mi je závidí. Ona ještě děti nemá, ale už má bříško, takže za pár dní u nás doma bude zase pěkně veselo. Také už u nás byla návštěva, tedy několik návštěv. Všichni jsou z těch malých dětí naprosto unešeni. Jsem fakt pyšná! ...16. dubna 2007 | Autor: Šišoun Čičik
Všechno je naruby...
Tak vám nevím, co se s tím jarem u nás doma děje. V sobotu ráno nás panička vyhodila na zahradu a nechtěla nás do večera pustit. Nejdřív nosila dlaždice zevnitř ven, pak zase dovnitř. Večer nás pustila domů, tam je to jako po boji. Nábytek není na svém místě, dlaždice mají škvíry... Prý to bylo rozbité nebo co, tak musela 1/3 pokoje předělat. No a my se Sárinkou bychom se prý pletli. Už to ale vypadá, že bude vše v pořádku.
To ale není všechno. Naše Florinka nějak strašně moc tloustne. Už to pozoruju delší dobu, je to ale čím dál horší. Páníčkové kolem ní běhají, hladí jí, dávají jí samé dobroty a pořád říkají něco o miminkách. No to jsem teda zvědavá, co to ta miminka budou. Nikdy jsem to ...
Omlouváme se za malé zmatky v důsledku předělávání stránek.
Kdyby něco nefungovalo, 