
Ať si kdo chce co chce říká, ať si kdo chce co chce myslí, ale jsem šelma a to nezmění nikdo. I když spím s paničkou v posteli, jím granulky a venku chodím jenom na vodítku. Pořád jsem šelma. Moc ráda chodím ven a moc ráda lovím. Zatím jsem lovila především hmyzáky. Mouchy, komáry, motýly, můry i mravence. Nejsou špatní, je v nich mnoho proteinů a to je prý zdravé. Ale dnes se mi podařil super kousek. Klidně si tak ležím pod autem jako obyčejně. Je to moje oblíbené místo. Je tam stín, jsem tam schovaná a nikdo mě nevidí. Já ale vidím skoro všechno a skoro všude. Tak si tam klidně ležím a číhám, kdyby něco. Panička sedí u domu a jako vždy mě hlídá. Najednou přiletěl malý ptáček, byl to rehek. Přiletěl neopatrně blízko a než se nadál, on i panička, hop a už jsem ho měla. Můj první opravdový velký úlovek. Musím se pochlubit paničce. S velkou slávou jsem jí ho nesla. Chtěla jsem jí ho darovat, na oplátku za to, že se o mě tak stará. Položila jsem úlovek na schod před domem. Panička ale nijak moc nejásala. Byla taková zaražená. Hned volala páníčka. Ten dokonce huboval. To vám teda řeknu, kočenky, nevděk světem vládne. Já jim chci věnovat svůj první velký úlovek a oni si toho neváží. Panička můj úlovek vzala na lopatku a odnesla ho do kyblíku. Páníček mi promlouval do duše, že ptáčci se lovit nemají a ať už to nedělám. Tak nevím. Já jsem přece lovec a pokud se přede mnou něco šustne, musím vyrazit, to se nedá nic dělat. Jsem prostě lovec a to nezmění nikdo!
Vaše Betty
Foto: Návrat z úspěšného lovu.
P. S. Nebojte, má to dobrý konec. Ptáček byl jenom omráčený, do odpoledne se nějak zmátořil a uletěl. Snad se z toho vylíže.
Panička Kačka
Sdílejte! | O sdílení
Nejčtenější
Tyto stránky používají soubory cookies, abychom vám usnadnili a zpříjemnili jejich procházení. Rozumím
Jak cookies používáme?